Menu

Dílčí výzkum architektonického dědictví Kutné Hory a Sedlce

Popis realizace projektu

Od roku 1995, kdy město Kutná Hora a katedrála v Sedlci byly zapsány na listinu světového dědictví UNESCO, probíhá postupná regenerace městského jádra a celková obnova památek.

Po sto letech procházejí obnovou nejvýznamnější architektonické památky města, jako je chrám sv. Barbory, Jezuitská kolej, kostel Panny Marie Na Náměti, Vlašský dvůr nebo katedrála v Sedlci. V rámci jejich obnovy je nezbytné provádět řadu průzkumů a analýz, které tvoří součást projekční přípravy rekonstrukce těchto objektů anebo získané poznatky z průzkumů zpracovat a vědecky zhodnotit.Realizace projektu započala na jaře roku 2010.

Bylo nutné sestavit autorský tým, který by jednotlivé části projektu zpracoval. Časově náročné bylo zejména zpracování archivní rešerše kostela Panny Marie Na Náměti spočívající ve vyhledávání a excerpci písemných a obrazových pramenů, provádění cizojazyčných překladů z latiny a staré němčiny, přepisování těchto pramenů a jejich digitalizace.

Materiály byly získány z několika institucí: Státní okresní archiv v Kutné Hoře, České muzeum stříbra v Kutné Hoře, Stavební úřad Městského úřadu v Kutné Hoře a Národní archiv v Praze. Další časově náročnou součástí projektu byla dokumentace kostela Panny Marie Na Náměti v rámci probíhající rekonstrukce a zpracování poznatků z analýz provedených v dřívějších etapách: do zaměření věže kostela byla aplikována korekce spárořezu podle skutečnosti, upřesněny profilace architektonických článků a zaznamenány všechny detaily důležité pro analýzu stavebního vývoje objektu.

Souběžně se pracovalo na analýze druhého objektu, a to katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Aby bylo možné provést analýzy na vědecké úrovni a ve stanoveném rozsahu, tj. vyšetření gotické podoby geometrie kleneb a zastřešení kaplí katedrálního závěru, bylo nutné vyjít ze stávajících plánových podkladů a zaměření a provést jejich korekci a doměření půdorysu na místě. Podkladem pro tuto část studie se stalo zaměření půdorysu od F. X. Margolda, provedené Státním fotoměřickým ústavem ve třicátých letech 20. století a poslední zaměření z roku 1967.

Nejnáročnější součástí tohoto průzkumu bylo vyšetření geometrické struktury půdorysu, rekonstrukce gotických kleneb a střech v závěru katedrály a příprava podrobných podkladů pro vizualizaci. Pro tuto práci bylo nutné nalézt v literatuře srovnávací příklady, aktivně využíván byl také portál www.bildindex.de, nezbytný byl vlastní průzkum stavby v interiéru či v prostorech půd, a návštěva kostelů s obdobným řešením detailů: karner v Sedlci, kostel sv. Bartoloměje v Kolíně a kostel sv. Jiljí v Nymburce. V průběhu realizace projektu byl informována veřejnost prostřednictvím místního tisku (článek v periodiku Obzory Kutnohorska, viz. samostatná příloha).

Veřejná prezentace výstupů z projektu se uskuteční v rámci semináře věnovanému podpořeným projektům v programu Podpora pro památky UNESCO Ministerstva kultury ČR v rámci připravované akce Půlstoletí Městské památkové rezervace Kutná Hora v dubnu 2011.


Zhodnocení projektu

Cílem projektu bylo prohloubení znalosti dvou vybraných objektů a jejich zhodnocení na vědecké bázi. Kritéria výběru byla soustředěna na dvě památky, které zároveň představují určitý modelový typ – městský kostel, který momentálně prochází celkovou obnovou a klášterní kostel, jehož obnova byla již ukončena, ale výsledky průzkumů přinesly zcela zásadní a převratné informace o původní podobě stavby. Zároveň u první památky budou výsledky bádání aplikovány přímo v procesu rekonstrukce, ve druhém případě budou výsledky již uskutečněných průzkumů dále prohloubeny a vědecky zhodnoceny.

Tyto cíle byly jednoznačně naplněny.

V případě kostela Panny Marie Na Náměti byla provedena archivní rešerše dějin stavby a provedeny průzkumy a dokumentace věže, která představuje dominantní součást architektury kostela. Dějiny stavby se podařily doložit již ve 14. století, mimořádně hodnotné jsou například účty stavby z období pozdní gotiky. Překvapující byly výsledky rekonstrukčních modelů podoby zastřešení kostela v období pozdní gotiky a renesance na základě srovnávacího materiálu a Willenbergovy veduty, která velmi pečlivě a věrně zachycuje tehdejší podobu střech. Silueta stavby byla oproti současnému stavu značně rozdílná.

V případě bývalého konventního kostela v Sedlci výzkum primárně vycházel a dále rozvíjel poznatky získané z průzkumů (stavebně historického a archeologického) uskutečněných v rámci poslední generální obnovy chrámu a také z projektu „Multidisciplninární průzkum katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci", který byl v roce 2008 podpořen ze stejného programu Ministerstva kultury. Výzkum se zaměřil na vyšetření geometrie půdorysu a kleneb katedrály a z ní vzešly rekonstrukce původního gotického zaklenutí stavby a také možnosti podoby střech na východním závěru. Nejpůsobivějším výstupem tohoto průzkumu je bezpochyby vizualizace gotického interiéru ochozu a kaplí chrámu.

Poprvé si tak můžeme prostřednictvím plánové dokumentace vzniklé na základě přesného geodetického měření představit na výkresech i v 3D modelu konkrétní vizuální podobu jakou katedrála měla ve svém složitém historickém vývoji.

Foto z roku asi 1895
Foto z roku asi 1895
Součastný stav
Součastný stav

Projektový tým

  • Jiří D. Dostál
  • Jiří Gregor
  • Ing. Filip Chmel
  • Mgr. Eduard Kovalda, Ph.D.
  • Ing. Vít Mlázovský
  • Ing. Marie Pilecká
  • PhDr. Aleš Pospíšil
  • Ing. Zdeněk Rieger
  • Lucie Telecká
  • Ing. Jaroslav Zastoupil